Fitness Data Freak
Michal Ozogán

Čísla z 1000 Miles Adventure 2015

Čísla z 1000 Miles Adventure 2015

Co bych to byl za člověka, kdybych ujel 500 mil a nehodil pár čísel do grafů … Mám dokonce i speciální line chart, jak moc mi byla zima. Ne že bych to předtím nevěděl, ale teprve teď se mi potvrdilo, že kolem Váhu musí být nějaké chladné mikroklima.

Data, data, data. Ne nadarmo o sobě říkám, že moje nejoblíbenější část sportu je ten okamžik, kdy si prohlížím mapu, kudy jsem to vlastně jel či běžel. Závod 1000 Miles Adventure jsem sice jel už minulý rok, ale řekl jsem si, že by bylo zajímavé vypíchnout nějaká čísla.

Pokud byste moc nevěděli, o co vlastně jde, tak v jedné větě – ujet na něčem 1600km. Web závodu – www.1000miles.cz – a nesmí chybět ani moje epické vyprávění, jak se mi těch 1000 mil moc nepodařilo.

Úplně na začátek bude asi nejlepší ukázat mapu s trasou, kterou jsem zdolal:

Trasa 500 mil

elevation_profile

Podle Endomonda to bylo 862 kilometrů  s tím, že nastoupat jsem jich musel 18. Ve výsledku tam bude ještě něco navíc, protože mi místy blbla GPS a po městech jsem zoufale hledal cykloservisy. Vyrazil jsem 5. července v 16:00 a skončil cirka 13. července v 17.40. Celkem jsem na trase strávil 193 hodin. Nicméně celková doba pohybu byla „pouze 73h“, zbytek času jsem asi někde zevloval (ve skutečnosti to bude více, ale byl jsem tak pomalý, že si GPS myslelo, že stojím).

Moje nejčastější rychlost byla mezi 3-4 km/h, takže takové krásné, hlemýždí tempo. Nejvyšší rychlosti 48km/h jsem dosáhl den první i den poslední při sešupu z Dlouhých Strání. Víc bych se ani neodvážil jet, ještě by mě diskvalifikovali za příliš rychlou jízdu.

A nyní k těm méně tradičním grafům a číslům:

1. Vývoj teploty

Asi nejnáročnější graf, který se mi podařilo sestavit, je vývoj teploty. Vzal jsem GPS souřadnice a podle času našel, jaké počasí bylo v oblastech, kterými jsem projížděl. Dá se tak dobře ukázat, kdy jsem se rozpouštěl vedry a kdy jsem naopak neměl moc daleko získat titul sněhuláka.

temperature

Z hlediska pocitů to není úplně přesné. Když jsem například vyjel Krížnou, zatáhlo se, pršelo a vzhledem k mé chudé výbavě (zkus si mě najít) mi byla zima fest. Oficiální teplotou ale bylo krásných, jezditelných 17°C. Měl jsem docela štěstí, že když toho 9. července klesaly teploty hezky nízko, byl to zrovna jediný den, kdy jsem spal ve vyhřátém hotelu. Všechny ostatní noci jsem zažil na vlastní kůži.

O to víc jsem si vyžral nejstudenější noc, kdy teplota klesla na 7°C. Vjel tehdy jsem do děsivého nočního lesa, abych stejně skončil nějakých 20km od vyhřátého CP1 a spal na břehu Váhu. Tam bylo ráno tak vlhko a zima, že jsem ani nedokázal vstát a čekal jsem, až mě první sluneční paprsky trochu zahřejí. Nezahřály, ale co jsem mohl dělat… prostě jsem jel.

Ani poslední den mi nepřál, protože byl ten nejchladnější. Zoufale jsem si ohříval ruce v ponožkách. Kdyby bylo takhle pořád, asi bych moc daleko nedojel. Naučil jsem si vážil toho vedra, které bylo hlavně první dva dny. Podle radaru mělo být nejvíce nějakých 31°C, ale trasa samozřejmě nebyla vymyšlená tak, aby se jezdilo ve stínu…

2. Kdy jsem chodil spát

Nedokážu úplně přesně říct, kdy jsem šel spát a kdy jsem vstával, ale díky analýze rychlosti dokážu najít bod v čase, kdy jsem se zastavil a začal budovat základní tábor. Tj. vytáhl spacák a vlezl si do něj. Průměrně jsem končil ve 21:23. Dalo by se říct, že moji jízdu ukončila tma nebo strašidelný les, což bylo vzhledem k mé hrůze z medvědů a světelnost čelovky dobré rozhodnutí (na čelovku jsem nakonec zanevřel a kobercovkou si na helmu přilepil přední světlomet). Třeba první den jsem jel do 23h, ale některé dny jsem skončil už ve 20h.

A teď k času, kdy jsem ráno vyrážel. Na nějaké budíky jsem nesázel – jsem přece na dovolené, tak jsem vstával, jak to na mě přišlo. Ve výsledku byl průměrný čas výjezdu 6:40. Nejdříve to bývalo před 6 a nejpozději v 7, takže jsem měl relativně pravidelné vnitřní hodiny. Ale že se teda ráno z toho spacáku nechtělo.

3. Kterou část dne jsem toho nejvíce najezdil

Další graf ukáže, kterou část dne jsem nejvíce jezdil. V základu to odpovídá předchozímu bodu, ale dá se najít pár nových trendů. Hned po probuzení jsem povětšinou vystartoval rychle a síly postupně odcházely. Během oběda relativně stabilní a pak odpoledne zase síly mizely. Večer tam je hodně zvláštní výkyv a zdá se, že v 19h jsem obecně ujel nejvíc. Asi už padala pomalu noc a já slyšel podezřelé zvuky…

Celkově může být ujetá vzdálenost závislá na tom, jaké jsem měl štěstí, a ve kterou denní dobu jsem vjel do nějakého těžkého úseku, kde se nejelo, ale spíše vláčelo. Kdybych to dotlačil celé, měl bych reprezentativnější vzorek.

yvesyd_0


Taky se tak hrozně rádi díváte na projeté trasy? Reagovat



Komentáře
  1. Jiří Vostruha

    Jiří Vostruha: Ahoj.
    Taky se po závodě hrabu v mapách a koukam kudy sem to vlastně jel a kde sem spal a jedl apod.
    1000 mil sem ujel v roce 2013 celý za téměř 16 dní. V roce 2014 už jen půlku.
    Nejstresovejsi okamžik mi na trase připravil tvůj otec když jsem ho druhý den závodu předjížděl na Klínovci.
    Cejtil sem se divně .☺
    Přeji spoustu dalších zážitků při sportu.

    Jirka

Přidejte svůj komentář

 


Nepřehlédněte Z posledních sil #3 – Oslněn v pražském půlmaratonu

Z posledních sil #3 – Oslněn v pražském půlmaratonu

Půlka je ta vzdálenost, která tě nezabije (většinou), ale dá ti docela zabrat. A mně zabrat dala. Jsem si jistý, že i kdybych všechny okolo prosil, ať mi aspoň půjčí kolo, nikdo by mi ho nedal. Všichni tam jenom řvou: „To dáš.“ A tak jsem to teda dal. I bez kola.

Zobrazit →

Jizerská 50 RUN 2018

Jizerská 50 RUN 2018

Lyžařský závod Jizerskou padesátku zná snad každý. Aspoň si to myslím, protože o něm ví i takový běžkařský neznaboh jako jsem já. Jelikož mi pojíždění na dvou prknech připnutých k nohám přijde jako nebezpečná zábava, zvolil jsem raději letní verzi závodu. Slavnou padesátku jsem si chtěl zaběhnout a zařadit se do nepočetného klubu ultramaratónců.

Zobrazit →


Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články