Fitness Data Freak
Michal Ozogán

Jak jsem si vedl, květen 2016

Jak jsem si vedl, květen 2016

Malý, krátký, skromný report o sportování za měsíc květen. Asi nejlepší zprávou je, že jsem nezemřel!

Chodil jsem

Chození neřadím mezi běžné fitness aktivity. Všichni odborníci se na mě určitě sesypou, ale když si někdo na Endomondu trackuje walking, pokládám to za cheatování a organizace fair play by takovému člověku měla věnovat zamračeného bludišťáka.

Nepřijde vám, že labutě chystají nějaké spiknutí? #labuť #labut #swan #swans #prague #praha #vltava #naplavka #smichov

A post shared by Rozverný Fabulačník (@fabulatorcz) on

V květnu jsem se výjimečně i já věnoval této parodii na sport (ale do Endomonda to nedával). Kamarádce jsem daroval starý Fitbit a my jsme začali měřit síly v několik challenges. Byly to tři týdny plné napětí, nečekaných zvratů i vypočítaných tahů. Score skončilo na 2:2 Kvůli touze po vítězství jsem absolvoval několik dlouhých procházek přes celou Prahu. Vycházkovým tempem jsem to ale rozhodně nebral. V jednu chvíli mě dokonce hrozně štvali segwaye, že jedou tak pomalu a nebylo tam místo na chodníku, kde bych je mohl předejít. A ta ruska si pak málem rozbila držku.

Celkem jsem v květnu ušel 422 tisíc kroků, což je nějakých 335 kilometrů. Ani bych neřekl, že se to dá za měsíc bez nejmenších problémů tolik ujít. Když si to rozložíme na jednotlivé dny, tak to je cirka 11 kilometrů denně.

Běhal jsem

V květnu jsem i hodně běhal a možná jsem to dokonce trošku přehnal. Dosáhl jsem na mě slušných 111 kilometrů, což byl dvojnásobný nárůst oproti předchozímu měsíci. Tolik k postupnému navyšování zátěže… ehh… Ještě navíc velká část mých tras vedla přes kopce a řeknu vám, že výběh na Vyšehrad je docela fuška. Ani nevím, jestli jsou jednodušší ty schody nebo pomalé, nekonečné stoupání.

Do dalšího měsíce asi kilometráž trochu snížím, protože by to nebylo poprvé, co bych se na tréninku nějak moc uhnal. Hlavně ani netrénuji na nic konkrétního, takže to chce klid a pohodu.

Zatím si budu lámat hlavu, proč na Smíchovskou náplavku nechodí hipsteři a jenom tam spí ožralí bezdomovci.

Šermoval jsem

Už od minulého roku chodím pravidelně středy šermovat a tentokrát se mi podařilo nevynechat ani jednou. Už umím základní triky jako zapíchnutí mezi oči nebo rozpárání břicha. Tréninky jsou vcelku pohodové a rozhodně nemohu říct, že bych se na nich uhnal. Zatím bojuji většinou pouze s fleretem, takže ruce moc nezabírají. Naopak na nohách to je po všech těch posunech a výpadech znát. S během se to ale srovnávat nedá.

A už mu bude brzo konec. Uvidím zase v září, jestli se k tomu vrátím.


    Přidejte svůj komentář