Fitness Data Freak
Michal Ozogán
Archiv štítku

Cyklistika


Z Prahy k pobřeží Baltského moře #2

Z Prahy k pobřeží Baltského moře #2

Druhá část povídání o mojí cyklistické pouti na sever k Baltskému moři. Už jsem se naučil, že většina lidí mi nerozumí a osvěžoval jsem si ein, cvaj, draj ze školních let. V závěru mojí cesty se ukázalo, že jedna výzva je dostat se na místo a druhá výzva dostat se i zpátky.

Publikováno 24.10.2018 Publikováno Osobní Počet komentářů 2

Zobrazit →

Z Prahy k pobřeží Baltského moře #1

Z Prahy k pobřeží Baltského moře #1

Letos jsem cyklistice moc prostoru nevěnoval, a krom občasného ranního dojíždění jsem se nikam dál nepodíval. A to je obrovská škoda. Vždyť kolo mi dává svobodu vydat se prakticky kamkoliv se mi zamane. Jen mít dost času… Letos moje volba padla na dálkovou cyklotrasu Nisa-Odra, která vede až k pobřeží Baltu. Dojet k moři zní moc hezky.

Publikováno 04.10.2018 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

Proč používat sensor rychlosti pro cyklistiku

Proč používat sensor rychlosti pro cyklistiku

Nejjednodušší cesta, jak sledovat svoji rychlost, je přes GPS. Funguje na všechny dopravní prostředky, dokonce i na lidské nohy. Jenže ne vždycky podává přesné výsledky. Ostré zatáčky nejsou tak ostré a běda vám, jakmile se dostanete do budovy nebo do tunelu. Pro nejpřesnější výsledky je dobré pořídit si sensor rychlosti.

Publikováno 24.05.2018 Publikováno Tipy & Triky Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #15 – Jak to celé dopadlo

1000 Miles Adventure 2017, den #15 – Jak to celé dopadlo

Takhle daleko už snad nikdo nekončí, ne? Měl jsem to za pár. Překonal jsem všechny nástrahy a vytrval ve svém úsilí. Dnes měl být všemu konec. Do cíle mi zbývalo 140 kilometrů.

Publikováno 17.09.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #14 – Jak už se mi dál nechtělo

1000 Miles Adventure 2017, den #14 – Jak už se mi dál nechtělo

S každým dalším dnem ve mně rostl pocit, že už to chci jen dojet. Pomalu jsem přestával vnímat kudy jedu a bylo stále těžší bojovat proti kopcům. Není to žádný med se třináctý den trmácet po tak špatných cestách, že jsem tam nepotkával nikoho jiného než šílence.

Publikováno 13.09.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #13 – Jak mě všichni dohnali

1000 Miles Adventure 2017, den #13 – Jak mě všichni dohnali

Už ani nemělo cenu závodit s cyklisty, závodil jsem totiž s časem a to je nepřítel nejhrubšího zrna. Nikdy totiž nespí a je neúnavný. Takže když jsem spal jako o sváteční neděli, logicky získával mohutný náskok.

Publikováno 10.09.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 2

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #12 – Jak jsem se topil v depresi

1000 Miles Adventure 2017, den #12 – Jak jsem se topil v depresi

Když jsem včera přejel Krkonoše a ocitl jsem se na vrcholu euforie, musel jsem zákonitě spadnout šeredně nízko. Ráno jsme v táboře nadávali na déšť, na vlhko i na zimu. Navíc nová etapa znamená nové stovky kilometrů. Jak to ujedu?

Publikováno 04.09.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #11 – Jak mi promokl nepromokavý pytel

1000 Miles Adventure 2017, den #11 – Jak mi promokl nepromokavý pytel

Epičnost jedenáctého dne se dá jen těžko vyjádřit slovy. Do cesty se mi stavěly překážky a já prostě rubal po hlavě, dokud jsem si nemohl vlézt do svého mokrého spacáku a pořádně se vyspat.

Publikováno 28.08.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #10 – Jak se mi vrátila energie

1000 Miles Adventure 2017, den #10 – Jak se mi vrátila energie

Moje energie byla jako na houpačce. Chvíli jsem si myslel, že vyjedu i schody a jindy jsem se musel hodně přemáhat, abych se někde nepoložil do trávy. Už nějakou dobu touha po ulehnutí převládala. Ale desátý den jako bych chytil druhý dech…

Publikováno 25.08.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →

1000 Miles Adventure 2017, den #9 – Jak mi šlapky doskřípaly

1000 Miles Adventure 2017, den #9 – Jak mi šlapky doskřípaly

Často se mě lidé ptali, kudy to vlastně jedu. Já jen s lehkým úsměvem odpovídal, že ani nevím. Mám tady tu čárku v navigaci a té se držím, i kdyby trakaře padaly. Od devátého dne to platilo dvojnásob. Zatímco ve Slovenské části už jsem se trochu vyznal a pamatoval si názvy vesnic, na českou etapu jsem se v přípravě ani nepodíval.

Publikováno 19.08.2017 Publikováno Osobní Počet komentářů 0

Zobrazit →



Sledujte mě

Odebírejte nové články

Sledujte mě
Nenechte si ujít nové články